Na jednu stranu během víkendu nepřišlo žádné zásadní "překvapení" v podobě americké pozemní operace atp. Na stranu druhou ovšem tento krok stále nemůžeme vyloučit. A nejasné také zůstává, jestli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v nějakém kontaktu realitou, a co si z nich vlastně vzít. Trump mluví o tom, že asi převezme íránskou ropnou produkci, možná obsadí ostrov Charg, že Írán přijal většinu z 15 požadavků, že dohoda může přijít celkem brzy, že USA možná Íránu zabaví obohacený uran, že jednání probíhají dobře nebo že íránský režim se vlastně už změnil.
Na zmatení nepřítele či kohokoli jiného je to dokonalé, ale pro trhy to rozhodně dobré není. Respektive, mohlo by být, pokud by se jen trochu zdálo, že v pozadí existuje nějaká jasná strategie. Anebo pokud by tvrzení o jednáních či změně vlády Trumpovi stačila jako záminka k prohlášení (dalšího) vítězství a stažení se z konfliktu.
Bohužel ale realita vypovídá spíše o tom, že USA do konfliktu zabředají čím dál víc a tento konflikt začíná mít viditelné ekonomické důsledky. Ropa se vytáhla na 115 dolarů, pohonné hmoty ve světě zdražují, a zvláště asijské země výrazně závislé na energiích ze Zálivu dostávají šok. Obranou jsou omezení spotřeby, snižování daní a další opatření. Efektem bude tlak na spotřebu i rozpočty, který se s časem jen zvětší. A zatímco dosud trhy viděly v rámci stagflačního dopadu hlavně inflační důsledky, nyní se pozornost přesouvá i k reálné ekonomice. Proto klesly i sázky na zvedání úrokových sazeb. Pro dluhopisy to může být úleva, pro akcie spíše jen pomíjivá výhra.
Přestože krize na Blízkém východě nenechává příliš prostoru pro makrodata, tento týden mají čísla šanci pozornost přitáhnout. V Evropě vycházejí předběžná inflační čísla, přičemž údaje za celou eurozónu jsou v kalendáři na úterý. Inflace za březen poskočí výrazně nahoru, čímž podpoří výhled vyšších sazeb ECB. Otázkou samozřejmě je, jestli realita dosáhne očekávaných hodnot, či je dokonce překoná, a jak bude vypadat struktura inflace. V této fázi se ještě dá předpokládat primární efekt dražších energií bez sekundárního promítnutí do jádra inflace.
V zámoří to bude o podnikatelské náladě a trhu práce. Index ISM zobrazí výsledky průzkumu z průmyslu provedeného už během března, takže bychom se mohli dozvědět, jak se firmy dívají na energetický šok. Analytici čekají hlavní index na úrovni února, což by podle nás za současné situace byl dobrý výsledek. Trh práce se má podle odhadů zlepšit oproti únoru - propad počtu pracovních míst by se měl změnit opět v růst. Což o to, výrazné měsíční odchylky bývají v tomto případě následně korigovány a na případný efekt Íránu je ještě příliš brzy, takže opakování špatného únorového výsledku by bylo negativním překvapením. Sledovat je třeba hlavně trend, který případně může posílit dilema Fedu. Zajímavostí potom je, že data z trhu práce vyjdou v pátek, kdy se ani v USA neobchoduje.
Hliník na londýnské burze v pondělí vyskočil o 5 % blízko čtyřletých maxim (po invazi Ukrajiny v roce 2022) poté, co víkendové íránské útoky poškodily dva největší producenty v regionu. Vývoz hliníku z Perského zálivu, který tvoří asi 9 % světové produkce, je narušen navíc kvůli uzavření Hormuzského průlivu. Akcie australských producentů hliníku na to reagovaly růstem: Rio Tinto přidalo téměř 5 % a South32 přes 9 %.
Ze zajímavých jmen bude tento týden reportovat například Nike.
